Ochrana hospodářské soutěže

Při snaze dosažení hospodářských výhod dochází mezi podniky k hospodářské soutěži. Pravidla pro hospodářskou soutěž vymezuje obchodní zákoník v § 41 – 43 a jsou platné pro fyzické i právnické osobě.

Zákon říká, že:

• každý má právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti

• každý má povinnost dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a nesmí účast v soutěži zneužít

Řádnost soutěže je zajišťována právními normami, které se dělí na normy, které směřují proti nekalé soutěži a normy namířené proti nedovolenému omezování hospodářské soutěže. Na dodržování těchto norem dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Nekalá soutěž je jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.

Mezi nekalou soutěž patří:

• klamavá reklama

• klamavé označování zboží a služeb

• vyvolávání nebezpečí záměny

• parazitování na pověsti podniku, výrobku nebo služby

• podplácení

• zlehčování

• porušování obchodního tajemství

• ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí

Zákon o hospodářské soutěži rozeznává 3 okruhy omezování hospodářské soutěže:

• Kartelové dohody

Kartelovou dohodou se označuje dohoda uzavřená mezi podnikateli, kteří mohou ovlivnit podmínky výroby nebo oběhu na trhu zboží a výkonů. Jde například o rozdělení zákazníků na trhu, přímé a nepřímé určení ceny nebo jiných obchodních podmínek, omezení výroby, omezení přístupu na trh apod.

• Dohody o sloučení podniků

Jde hlavně o dohody o sloučení, které mohou vést k zániku konkurenčního prostředí a vytvoření dominantního postavení nově vzniklého subjektu. Aby bylo tomuto zamezeno je nutné takový typ dohod schválit příslušným úřadem.

• Dohody vedoucí k získání monopolního nebo dominantního postavení na trhu

Zákon o hospodářské soutěži se nevztahuje na dohody o jednotném používání obchodních, dodavatelských nebo platebních podmínek.

Spojování firem patří k důležitým hospodářským změnám jako reakce na probíhající změny v tržní ekonomice. Kdyby k těmto spojením nedocházelo, znamenalo by to projev stagnace a potlačilo by to dynamičnost hospodářského vývoje.