Sociální pojištění OSVČ u hlavní a vedlejší činnosti

Osoby, které podnikají jako OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) a je to jejich hlavní pracovní náplň, musí hradit zálohy na sociální pojištění a sociální pojištění ve výši pro hlavní činnost. Není přitom rozhodující, kolik času skutečně věnuje OSVČ svému podnikání. 

Například činnost OSVČ – řemeslníka, který by pracoval jen 2 dny v týdnu (a pak by se třeba věnoval dětem), je považována za hlavní. 

Naproti tomu pokud by byl tento stejný OSVČ zaměstnán nebo by studoval vysokou školu a pracoval u toho 2 dny v týdnu, už se jedná o činnost, která je považována za vedlejší. 

Rozdíl je především v tom, v jakém rozsahu hradí OSVČ zálohy – u hlavní činnosti si hradí vše sám podnikatel, při studiu je plátcem sociálního pojištění stát a při zaměstnání se podílí na úhradě sociálního pojištění zaměstnavatel. 

Činnost je přitom primárně považována za hlavní a je nutno dokládat příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení, že se jedná o vedlejší činnost (např. potvrzením o studiu).

Vedlejší činnost je zejména podnikání jako OSVČ, pokud:

• v předešlém roce existovalo zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců (typicky hlavní pracovní poměr),
• byl přiznán starobní důchod popř. nárok na invalidní důchod,
• vznikl nárok na rodičovský příspěvek, mateřskou nebo nemocenskou kvůli těhotenství a porodu z nemocenského pojištění zaměstnanců,
• OSVŠ osobně pečuje o dítě mladší 10 let, závislé na péči jiné osoby ve stupni I-IV, pokud je osobou blízkou nebo žije s námi ve společné domácnosti
• pokud je OSVČ studentem (tj. jedná se o nezaopatřené studující dítě ve věku do 26 let). 

Pakliže dojde ke změně situace (ukončení studia, zánik nároku na rodičovský příspěvek apod.), rovněž je nutno nahlásit tuto skutečnost Okresní správě sociálního zabezpečení a činnost je nadále považována za hlavní. 

V případě prvního roku podnikání (bez ohledu na to, zda je činnost hlavní nebo vedlejší) není nutno hradit zálohy až do prvního podání Přehledu příjmů pro účely sociálního pojištění (podává se v návaznosti na podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob, tedy do března, resp. června v roce následujícím po skončení příslušného zdaňovacího období). Současně s určením výše záloh na budoucí období se provede výpočet pojistného za uplynulé zdaňovací období a započtou se případné zálohy, které byly uhrazeny (zaměstnavatelem, popř. je dobrovolně uhradila OSVČ).. Od podání daňového přiznání a Přehledu příjmů pak bude OSVČ muset hradit zálohy na sociální pojištění podle výše příjmu, které byly za předchozí zdaňovací období dosaženy. Současně je však stanovena minimální výše zálohy na sociální pojištění, která musí být osobou samostatně výdělečně činnou hrazena.

Při podání Přehledu příjmů za rok 2011 se jedná na rok 2012 o tyto minimální zálohy:

• vedlejší činnost 735 Kč měsíčně,
• hlavní činnost 1836 Kč měsíčně. 

Začínající OSVČ může zálohy hradit dobrovolně, neboť budou započteny při podání Přehledu příjmů za rok 2012. 

Měsíční zálohy jsou splatné vždy od 1. do 20. dne následujícího měsíce (tj. záloha za leden je splatná nejpozději 20. února). Za den úhrady je považován až den, kdy byla platba připsána na bankovní účet správy sociálního zabezpečení. 

Pozdní připsání zálohy sociálního pojištění je sankcionováno povinností uhradit penále ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Jedná se tedy o poměrně citelnou sankci.