Pořizovací cena a odpisování
Pokračujte dále na služby
O důležitosti a typech vstupní ceny pro odpisování již zde byl napsán samostatný článek. Nyní bychom se ale podrobněji zaměřili na nejtypičtější příklad této vstupní ceny, a to cenu pořizovací, která je užita, je-li majetek pořízen úplatně.
Cena pořizovací se nejčastěji skládá z ceny pořízení, tedy ceny, za kterou jsme daný majetek zakoupili, a vedlejších nákladů.
Například při nákupu počítače zaplatíme v hotovosti třicet tisíc, a cena pořízení by tak ani nedostačovala pro zařazení počítače do dlouhodobého hmotného majetku a možnost odpisování by nám tak zůstala zapovězena (pokud bychom tedy počítač nezařadili do souboru movitých věcí, a neocenili tento soubor souhrnně). Ovšem podle Zákona o dani z příjmu nás budou zajímat ještě vedlejší náklady (či výdaje), které musíme přímo v návaznosti na pořízení a uvedení daného majetku do užívání vydat.
Cena pořízení tak může činit 30 tisíc korun, ale například doprava bude 2 tisíce korun, montáž 5 tisíc korun a instalace nezbytného software též 5 tisíc korun, což již v součtu dělá více než stanovenou hranici 40 tisíc korun, a tudíž můžeme počítač zařadit, jak do dlouhodobého majetku, tak do majetku odpisovaného. Dané výdaje ovšem potom samozřejmě nemůžeme v daňové evidenci duplicitně uplatnit do výdajů daňových, protože se nám tyto výdaje rozpustí do daňových výdajů až postupně prostřednictvím ročních odpisů majetku, jehož součást vstupní ceny tvoří.
Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení, je součástí vstupní ceny, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. U nemovitého majetku, který poplatník pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku, nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na opravy a technické zhodnocení daného majetku.
