Typy účetních soustav
Pokračujte dále na služby
V průběhu historie se vyvinuly tři základní účetní soustavy, přičemž o existenci jedné z nich ví dnes jen málokdo.
Oněmi účetními soustavami jsou:
2. kamerální účetnictví
3. podvojné účetnictví
Jednoduché účetnictví
Jednoduché účetnictví je založeno na sledování příjmů a výdajů peněžních prostředků evidovaných v peněžním deníku. V jednoduchém účetnictví je za hospodářský výsledek považován rozdíl mezi příjmy a výdaji. Hospodářský výsledek podnikatele účtujícího v jednoduchém účetnictví je identický s peněžním zůstatkem.
Kamerální účetnictví
Jak již bylo naznačeno výše, kamerální účetnictví je historickou formou účetnictví používaného organizacemi a orgány veřejné správy. Založeno bylo v 19. století. Pochází z latinského slova camera. Do povědomí lidí se vžilo též jako kameralistika. V kamerálním účetnictví jsou sledovány pouze příjmy a výdaje. Jednotlivé operace se na rozdíl od dnešního jednoduchého či podvojné účetnictví zapisují do rubrik. V souhrnu bylo úkolem tohoto typu účetnictví sledování příjmů, výdajů a platebních povinností. Nevyhovovalo standardům a potřebám doby, a proto bylo v roce 1954 zrušeno.
Podvojné účetnictví
Podvojné účetnictví je založeno na zachycování účetních informací podvojným způsobem. Dokáže tak nahlížet na majetek z hlediska formy a z hlediska zdrojů a jeho krytí. V podvojném účetnictví se hospodářský výsledek stanovuje z rozdílu mezi výnosy a náklady. Podvojné účetnictví je založeno na řadě účetních zásad, přičemž hlavní účetní zásadou je věrné a poctivé zobrazení.
Věrným zobrazením je pokud obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je zobrazen v účetnictví v souladu s metodami.
Pravdivé nebo-li také poctivé zobrazení nastává, pokud jsou účetní metody použity způsobem, který vede k dosažení věrnosti.
V praxi existují dva základní předpoklady pro účtování v podvojném účetnictví. Prvním je předpoklad akruální báze a druhým je předpoklad neomezeného trvání účetní jednotky v dohledné budoucnosti. Hovoříme-li o akruální bázi, máme na mysli skutečnost, při které jsou výsledky transakcí a ostatních událostí uznávány v období, kdy k nim dochází. Konkrétně – výnos uznáváme a zachycujeme již v okamžiku jeho realizace, což platí i v případě nákladů.
Předpoklad trvání podniku vychází z domněnky, že podnik nemá v úmyslu v dohledné budoucnosti provést svoji fyzickou likvidaci či podstatně omezit rozsah činnosti.
