Význam a funkce účetnictví

Základní funkcí účetnictví je porovnávat stav majetku podniku zanesený v účetnictví se stavem skutečným a poskytovat tak spolehlivé informace o zdraví resp. ekonomické zdatnosti podniku za určité období. Uživatel může načerpat informace o minulosti, současnosti i budoucnosti firmy. Čím více vstupů (dat) do účetního systému zadáte, tím podrobnější a variabilnější výsledky (výstupy) můžete očekávat.

Tyto údaje se používají především při tvorbě finančních analýz. Informace o stavu účetnictví jsou určeny pro pracovníky podniku, pro externí pracovníky a uživatele, kteří se o podnik zajímají. Uživatelům jsou informace o finanční situaci podniku předkládány formou účetních výkazů. Data musí být hodnověrná, srozumitelná, srovnatelná a správná.

Účetnictví jsou připisovány funkce informační, registrační, důkazní, kontrolní a vyměření daňové povinnosti. Základním předpisem pro vedení účetnictví je zákon o účetnictví č. 563/ 1991 Sb., který stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznosti.

Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku a to v peněžních jednotkách. Předmětem účetnictví jsou účetní jednotky, které účtují v soustavě jednoduchého nebo podvojného účetnictví o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo o příjmech a výdajích a o výsledku hospodaření.

Vedením zápisů o hospodářských informacích plní účetnictví registrační (záznamní) funkci. Materiály musí být archivovány. Funkce účetnictví coby důkazního prostředku využívají lidé a soudy ve sporech věřitel versus dlužník. Významnou funkcí účetnictví je také vyměření daňové povinnosti.

Využití účetních informací

• management podniku – manažeři využívají účetnictví při plnění svých funkcí (plánování, organizování, kontrola). Správný manažer se zaměřuje na výsledky (výše zisku, velikost obratu apod.).
• vlastníci – akcionáři, vkladatelé podílu, společníci – kontrolují manažery a výnosnost vložených prostředků.
• stát – orgány čerpají informace pro řízení daňové a finanční politiky státu, sestavování národních účtů či pro statistické účely.
• konkurence – z účetnictví lze zjistit velikost tržeb, které mohou být indikátorem velikosti tržního podílu. Informace ovšem nemusí popisovat skutečnost (záměrné zkreslení).
• investoři – primárním motivem investice do podnikání je zhodnocení vložených prostředků. Současným trendem řady podniků je důraz na zvolení strategických cílů podniku.
• dodavatelé a věřitelé – dodavatelé chtějí mít jistotu, že za jejich zboží, výrobky či služby bude řádně a včas zaplaceno. Zvýšená pozornost je věnována likviditě, způsobu financování podniku.
• odběratelé – schopnost podniku včasně a za příznivých cenových a dodacích podmínek uspokojit poptávku odběratelů.
• zaměstnanci – definice zaměstnanecké politiky, která zahrnuje personální plán a nastavení mzdového ohodnocení zaměstnanců.
• veřejnost – pro řadu subjektů představuje podnik například investiční příležitost či možnost pracovního umístění.
• banky – pečlivě zvažují žádosti o úvěry. Chtějí mít jistotu, že subjekt bude schopen splácet včetně příslušného úroku.
• účetní – jsou duší celého systému. Systém by neměli pouze udržovat, nýbrž nadále vylepšovat a v kooperaci s řídícími pracovníky vytvářet požadované výstupy.