Cash flow - výkaz peněžních toků

Přehled o peněžních tocích (označovaný rovněž jako výkaz o cash flow) podává podrobnější informace o určité položce rozvahy. Předmětem cash flow jsou informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků. Předmětem zobrazení v přehledu o peněžních tocích jsou (jak plyne ze samotného názvu) peněžní prostředky, ale rovněž i peněžní ekvivalenty. Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání běžného účtu.

Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu.

Účel bilance cash-flow může mít v podnikové praxi více podob.

V zásadě je možné shrnout cíle, resp. využití bilance cash-flow do dvou hlavních směrů:

• Využití bilance jako informačního média, které zobrazuje cash-flow podniku za minulá období. Uživateli bilance v tomto pojetí jsou převážně banky, investoři apod.

• Využití bilance jako nástroje ke krátkodobému, dlouhodobému a strategickému řízení podniku. Uživatelem bilance v tomto pojetí je především management podniku.

Proces transformace zisku na cash flow vychází z následující základní rovnic:

Cash flow = Zisk – dA + dP

dA ..... změna položek aktiv (růst položky aktiv se od zisku odečítá a pokles se přičítá)

dP ...... změna položek pasiv (růst položky pasiv se k zisku přičítá a pokles se odečítá)

Z hlediska obsahu se v přehledu uvádějí peněžní toky z:

• provozních činností -základní výdělečné činnosti a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti.

• investičních činností - pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost.

• finančních činností - taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků.

Metody sestavení

• přímou metodou, u které se vykáží vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, například v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty, nebo

• nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky upraven zejména o:

1. nepeněžní transakce,

2. neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,

3. položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností.

Za nepeněžní transakce v provozní činnosti se považují transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce zahrnují zejména odpisy, tvorbu a čerpání rezerv a opravných položek. Nepeněžní transakce v investiční a finanční činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích.

Nepřímá metoda: zisk korigujeme o položky, které zvyšují / snižují hotovost - vytvářejí (úbytek zásob) / spotřebovávají (nárůst pohledávek).