Self Assessment

Sebehodnocení je metoda, která se v personalistice využívá ke vzdělávání a hodnocení zaměstnanců. V rámci vzdělávacího procesu si vzdělávaný koriguje studijní výsledky s kolegy a názory učitelů. Výkon a názor jednotlivce může být také srovnáván s objektivizovanými předepsanými standardy.

Self Assessment je důležitým nástrojem k identifikaci předpokladů pracovníka k vykonávání určité pracovní pozice. Sebehodnocení se zároveň používá ke konfrontaci mezi nároky organizace na pracovní výkon jednotlivce a jeho schopnostem požadavky splnit.

Sebehodnocení zároveň poskytuje důležitý vhled do emočního a hodnotového žebříčku zaměstnance nebo uchazeče o práci. Získaných informací by měl vedoucí manažer využívat ku prospěchu všech zúčastněných stran. Na jedné straně mírnit přehnaně ambiciózní a cílevědomé pracovníky, na straně druhé podněcovat lidi se sklonem k podceňování.

K sebehodnocení dochází během pohovoru, který vede zaměstnanec s nadřízeným. Cílem je rozklíčovat důvody nedostatečného pracovního výkonu. Je zřejmé, že výsledek se nikdy nebude shodovat s hodnocením nadřízeného. Před pohovorem musí být stanovena akceptovatelná odchylka.

Největší pozornost je nutné věnovat kritériím, která vykazují největší rozdíly. Výsledkem hodnocení zaměstnance musí být jasně formulovaný a strukturovaný výstup naznačující další budoucnost zaměstnance ve společnosti.

K docílení zlepšování sebe sama je stěžejní, aby se hodnocení co nejvíce blížilo realitě a zároveň bylo pozitivní. Ponižování je negativní a zápor nerozvíjí. Chybovat je lidské, a proto nemá cenu se nějakým přehmatem dlouho trápit.

Důležité je umět nedostatek pojmenovat. Říct si co příště udělat jinak a lépe a hodit nezdar za hlavu. Berte v potaz i fakt, že okolnosti vám nemusí být nakloněny. Můžete všechno udělat správně, ale váš komunikační partner se třeba špatně vyspí a na úspěch nemáte nárok, i kdybyste podali sebelepší výkon. Vpřed vás posunou dílčí analýzy situací, které během dne nebo týdne prožíváte.

Návod na sebehodnocení

• okolnosti – rozeberte výchozí body jednání – kdo se schůzky zúčastnil, co bylo náplní, jaké měli účastníci funkce, jaké cíle.

• pozitiva – myslete pozitivně – zdůrazněte si, co se vám povedlo, s čím jste byli spokojeni.

• rozpory – váš záměr byl dobrý, ale nebyl pochopen, nebo kvitován druhou stranou – pokuste se sami vyhodnotit vhodnost/nevhodnost vašeho návrhu, názoru, formulace myšlenky.

• negativa – uvědomte si vlastní chyby – rozeberte si vlastní nedostatky.

• záznam – s odstupem času si přehrajte jednání ještě jednou s jinými, lepšími reakcemi. Další jednání pro vás bude snazší a úspěšnější.