Odpovědnost zaměstnance za škodu

Obecná odpovědnost – zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením povinností při plnění pracovních povinností nebo v souvislosti s ním. Pokud byla škoda způsobená porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím omezí. Zaměstnavatel je pak povinen prokázat zaměstnanci zavinění – vyjma dvou případů – Odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách a Odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

Odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody

Je zřejmé, že zaměstnanec by se měl vždy chovat tak, aby úmyslně nepoškozoval majetek, věci a zařízení zaměstnavatele. V opačném případě hrozí vážné postihy a to i v případě, že sám zaměstnanec ví o možné škodě nebo o někom, kdo hodlá zaměstnavatele poškodit. V takovém případě, pokud zaměstnanec neupozorní nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli, může po něm zaměstnavatel požadovat náhradu škody v rozsahu přiměřeném okolnostem. Pokud ale zaměstnanec zakročí, snaží se odvrátit případnou škodu nebo nebezpečí ohrožující zdraví nebo život, pak zaměstnanec za jinou způsobenou škodu tímto činem, nezodpovídá. V případě stanovení výše škody a po přihlédnutí k okolnostem nesmí výše náhrady škody přesáhnout trojnáseobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách

Svěřujeme-li zaměstnanci cennosti, jako jsou peníze, ceniny, zboží, zásoby materiálu, je nutné sepsat Dohodu o odpovědnosti. Tu je nutné vystavit písemně a s osobou starší 18 let. Zaměstnanec, který má možnost osobně disponovat s takovými věcmi celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je odpovědný za případný schodek. Pokud by byl zaměstnanec zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo tato byla omezena, nesmí za něj zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti. Zaměstnanec je zproštěn odpovědnosti zčásti nebo zcela, pokud se prokáže, že schodek vznikl bez jeho zavinění nebo že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. V případě schodku hradí zaměstnanec škodu v plné výši.

Odstoupení od Dohody o odpovědnosti – pokud je zaměstnanec převeden na jinou práci nebo jiné pracoviště nebo pokud zaměstnavatel do 15 kalendářních dnů od obdržení neodstraní závady v pracovních podmínkách bránících řádnému vykonávání povinností, může zaměstnanec od smlouvy odstoupit. Odstoupení musí být provedeno písemně. Při společné odpovědnosti může také zaměstnanec odstoupit, pokud byl na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec.  Dohoda sama zaniká dnem ukončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od dohody doručeno zaměstnavateli.

Inventarizace – Inventarizaci je nutné provést při každé změně  - při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, výkonu jiné práce, převedení zaměstnance na jinou práci nebo jiné pracoviště , při přeložení zaměstnance nebo skončení pracovního poměru.  Na pracovištích, kde je společná odpovědnost, je zaměstnavatel povinen provést inventarizaci se všemi zaměstnanci se společnou odpovědností, při zániku těchto dohod, výkonu jiné práce, při převedené na jinou práci či pracoviště, při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, případně při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti.   Pokud si zaměstnanec při jakékoliv změně (přeložení na jiné pracoviště, změna práce) nepožádá o inventarizaci, pak odpovídá stále za případný schodek. Stejně tak, pokud je takový zaměstnanec přidělen na pracoviště se společnou odpovědností – musí si vyžádat inventarizaci, jinak automaticky nese odpovědnost za schodek.

Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí

Jsou-li zaměstnanci svěřeny nástroje, ochranné pracovní prostředky a podobné pracovní pomůcky  a pokud je sepsáno písemné potvrzení o jejich svěření, je zaměstnanec odpovědný za jejich ztrátu. Věc, jejíž cena přesahuje hodnotu 50 000,- Kč , smí být zaměstnanci svěřena pouze na základě písemné dohody o odpovědnosti  a uzavřena s osobou starší 18 let. I zde platí ustanovení jako v předchozím odstavci – pokud je omezena způsobilost nebo byl-li jí zaměstnanec zbaven, nesmí jeho zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti. Zaměstnanec je odpovědnosti zproštěn v případě, že se prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo částečně bez jeho zavinění. Podmínky k odstoupení od této dohody jsou stejné jako u dohody o odpovědnosti.

Rozsah náhrady škody

Zaměstnanec, který odpovídá za škodu, je tuto povinen nahradit zaměstnavateli v penězích, pokud neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout 4,5 násobek jeho průměrného měsíčního výdělku. Pokud byla škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo za použití návykových látek, toto omezení neplatí a navíc může zaměstnavatel požadovat i náhradu za ušlý zisk.  Pokud škodu způsobil i zaměstnavatel, hradí zaměstnanec pouze její poměrnou část dle míry svého zavinění. V případě odpovědnosti více zaměstnanců, hradí každý poměrnou část dle míry svého zavinění.

Náhrady při společné odpovědnosti – podíl náhrady je určen podle poměru dosažených hrubých výdělků zaměstnanců, ale výdělek vedoucího a zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.  U zaměstnanců nesmí podíl přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Pokud tato částka nepokryje škodu, pak zbytek hradí vedoucí a jeho zástupce v poměru svých dosažených hrubých výdělků.  Zjistí-li se, že schodek zavinila jedna ze společně odpovědných zaměstnanců, pak schodek hradí tento zaměstnanec podle míry svého zavinění, zbytek hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci.

Výši způsobených škod je v každém škodném případě zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnancem a písemně mu ji oznámit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy byla škoda zjištěna.  Pokud vznikne zaměstnavateli škoda do výše 1 000,- Kč, pak je zaměstnavatel povinen úhradu této škody projednat s odborovou organizací.

Z výše uvedeného vyplývá jedno důležité pravidlo – aby se zaměstnavatel pojistil tím, že se zaměstnanci řádně a písemně uzavře dohodu o svěřené věci a dohodu o odpovědnosti, aby tak předešel případným sporům a neshodám, které je zbytečné později řešit soudně.