Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

A máme tu další kapitolu – o odpovědnosti zaměstnavatele. Takže – na co si musí dát zaměstnavatel pozor?

Obecná odpovědnost podle zákoníku práce

hovoří o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu, která vznikla zaměstnanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Též zaměstnavatel odpovídá za škodu, která byla zaměstnanci způsobena jinými zaměstnanci, jednajícími jménem zaměstnavatele při porušení právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele. Zaměstnavatel neodpovídá za škodu na dopravním prostředku, kterého zaměstnanec použil při plnění pracovních úkolů a bez souhlasu zaměstnavatele. Totéž se týká nářadí, zařízení a předmětů zaměstnance potřebných pro výkon práce, použitých bez souhlasu zaměstnavatele.

Odpovědnost při odvracení škody – Pokud zaměstnanec odvracel škodu hrozící zaměstnavateli nebo nebezepčí hrozící životu nebo zdraví,jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a ten si počínal způsobem přiměřeným okolnostem, zodpovídá zaměstnavatel za věcnou škodu. Právo na náhradu škody má i zaměstnanec, který takto odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by za škodu odpovídal zaměstnavatel.

Odpovědnost na odložených věcech - zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které  se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Právo na náhradu škody musí ale zaměstnanec uplatnit neodkladně a nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.

Rozsah náhrady škody – zaměstnavatel je povinen uhradit zaměstnanci skutečnou škodu. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat i náhradu jiné škody. V případě odložených věcí, pokud si zaměstnanec nese do zaměstnání věci, které obvykle nenosí a zaměstnavatel je nepřevezme do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel za škodu do částky 10 000,- Kč. Pokud je zjištěno, že škodu na této věci způsobil jiný zaměstnanec nebo byla věc poškozena ve zvláštní úschově zaměstnavatele, i zde je zaměstnavatel povinen uhradit zaměstnanci škodu v plné výši. Pokud však zaměstnanec neohlásí zaměstnavateli vznik škody bez zbytečného odkladu a nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl, zaniká právo na náhradu škody.

Společná ustanovení o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu – zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Pokud zaměstnavatel prokáže, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho odpovědnost je omezená. Zaměstnavatel, který nahradil poškozenému škodu, má právo na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za tuto škodu odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídajícím míře této odpovědnosti vůči poškozenému, pokud nebylo předem dohodnuto jinak.