Historie reklamy

Současná doba nás obklopuje nepřeberným množstvím reklam, které obklopují prostor všude kolem nás. Billboardy, letáky, časopisy, televize internet. Odhaduje se, že světové výdaje na současnou reklamu jsou ročně kolem 50 – 60 miliard eur. Reklama je zkrátka všude. Ovšem jak se vyvinula tato svébytná obchodní forma? Do problematiky vzniku reklamy bych vás ráda zasvětila následujícím článku, který se bude dějinám reklamy věnovat…

Už dávná antika pamatuje první reklamu v podobě prodejců vykřikujících hesla k přilákání spotřebitelů. S tím souviselo i přímé vystavování zboží před krámky, či dílnami. K přilákání kupců se též používaly písemně zpracované tabulky vyvěšené na zdi domu, či tabulce před krámkem. Staří Řím se pyšnil takzvanými vyvolavači, kteří se vždy postavili na vyvýšené místo, kde vykřikovali kulturní, či politické novinky, jako vsuvky používali právě reklamní sdělení. Jedná se tedy vlastně o předobraz dnešní televize.Toto vyvolávání, jinak veřejné vyhlašování, k čemuž se později užívali i bubny přetrvalo až do středověku, kde si obchodníci najímali své vyvolavače, jejich úkolem bylo vychvalovat zboží dotyčného obchodníka. Trvalou reklamou pak byly vývěsní štíty na hostincích.   Přelom přichází jako ve většině případů vývoje s vynálezem knihtisku v polovině 15. století, kdy se po zavedení letáčků a brožur vyskytují první noviny v nichž je patrná i první inzerce.   Další etapou nového stylu reklamy byly plakátovací sloupy. Jejich vznik je datován kolem roku 1855 v Berlíně a jejich hlavním úkolem mělo být – vnést pořádek do míst určených k plakátování.  Jejich oblíbenost se záhy rozšířila a můžeme je kolem sebe jako dnešní plakátovací plochy vídat a používat dodnes. V Německu se jim říká dle jejich vynálezce Litfassovy sloupy.   Konec devatenáctého století se již nesl v zavedených značkách výrobců, které měly napomoci k odbytu zboží. K nejznámějším značkám, které byly průkopníky v této oblasti patřil například Schwarzkopf, či Henkel. Historicky první reklamní kampaň představil 22 srpna 1901 Karl August Linger se svou ústní vodou Odol. Jeho reklama tehdy stála milion říšských marek a vyšla v Berlínských ilustrovaných, či ve významných listech USA a Evropy.   Počátkem dvacátého století se reklama dále rozvíjela rukou umělců, kteří začali výtvarně zpracovávat plakáty. V galeriích dodnes nalezneme tehdejší díla třeba Afonse Muchy.   Nástup nacismu v Německu znamenal nástup reklamy do služeb politiky. Reklama byla od té doby určena čistě ideologickým cílům. Sám ministr propagandy Paul Joseph Goebbles připravoval slogany a šoty určené německé veřejnosti. Toto, i období následující studené války provázela silná politická reklama.   Mezitím se v padesátých letech rozvíjela i klasická reklama na zboží. Reklamně bylo toto období zlatým věkem s typickými plakáty buclatých dětí,  pudingem Dr.Oetkera, které zvaly konzumní společnost k nákupu. Zároveň měli zahnat chmurné myšlenky na doby strádání. Dle amerického vzoru se reklam zapojili i filmové hvězdy, avšak americký způsob reklamy se prosadil až s příchodem mega značky Coca-Cola. Úspěchem v reklamě se bezesporu stala znovuobjevená postava Santa Clause, který na nás v předvánoční době vykukuje ze všech výloh, či balkónů ve snaze nám připomenout jak moc se snažíme být američtí… právě s tímto Santa Klausem přišla roku 1931 kampaň na Coca-Colu. Jak vidíme Santa Claus se stal oblíbeným symbolem Vánoc až dodnes, aniž by kdokoli věděl, že předobrazem mu byla postava Mikuláše z 19. století, z německé Falci.   Otcem vizuální reklamy se stal Leo Brunett, který si jako první uvědomil, že je důležité je klást důraz nejen na obraz reklamy, ale také na emoce člověka, na něhož má reklama působit. Pro duchovního otce vizuální reklamy byl tedy doslova požehnáním ve čtyřicátých letech vynález televize, která mohla aplikovat jeho teorii v praxi. On sám o televizi prohlásil: „ Je nejsilnější drogou jaká existuje! I když ji divák odmítne, stejně mu zůstane v podvědomí její obraz.“ Za „drogový“ typ reklamy lze považovat reklamu na cigarety Marlboro s typickým obrázkem kovboje a nápisem:„Chuť svobody a dobrodružství.“   Sedmdesátá a osmdesátá léta se stala symbolem nahoty v reklamě. Ke slovu se více začali dostávat textilní společnosti,. Které potřebovali prostřednictvím umně nalíčených modelů prodat své zboží. V té době se reklama začalo. globalizovat a na povrch se zčali dostávat špičkové módní značky, které známe dodnes. Pokud však chtěl jít reklama tímto směrem a být globální musela se začít zajímat například o zdravou výživu, mladé muže, či emancipované ženy.   Šokový účinek reklamy s sebou přináší devadesátá léta, tedy kdo nechce zaniknout v záplavě reklam musí se umět prosadit a být vidět. Do podvědomí se tak dostala reklama Luciana Benettona a jeho fotografa Oliviera Toscaniho v níž nafotili syrové snímky typu – pták s křídly slepenými ropou… Je to smutné, ale zaujme to.   Moderně orientovaná reklama používá kromě již zaběhnutých prvků, kterými jsou moment překvapení, opakování názvu výrobku, také prvek záhady, či nejasnosti, kdy je reklamní kampaň rozdělena na několik částí. V první části kolemjdoucí nevědí o jakou značku, ani reklamu se jedná a v další fázi kampaně je značka odhalena.   V současné společnosti je reklama pevně zakořeněná a i když ne všem vyhovuje, naučili jsme se s ní žít a do jisté míry ji ignorovat, ale ignorovat jí úplně? To nelze!