Proces vytváření bankovních peněz (depozit)
Pokračujte dále na služby
Banka je povinna držet z vkladů část těchto peněz a to ve formě zákonem stanovených minimálních rezerv u centrální banky. Ta rozhoduje o výši povinných minimálních rezerv. Tato velikost je centrální bankou stanovena jak podíl z depozit. Velikost minimálních rezerv je odlišná a to podle každého druhu depozit.
Například do banky A vložíme peněžní prostředky 20.000,- Kč. A z těchto peněz (z tohoto vkladu) je banka povinna držet část ve formě povinných minimálních rezerv. Dejme tomu, že povinné minimální rezervy budou 2 %. Tudíž z výpočtu vyplývá, že banka musí držet v podobě povinných minimálních rezerv 400,- Kč.
Na tento proces navazuje další proces, stejný. Ekonomické subjekty, které získají tyto finanční prostředky od banky A, je opět vloží do jiné banky (banky B), kde vytvářejí další depozita. A opět tato banka B musí uchovat část z těchto peněz (z 19.600,- Kč) jako povinné minimální rezervy (2 %).
Takto bude proces trvat do té doby, než se původní vklad (20.000,- Kč) vyčerpá na nové vklady. Tyto bankovní peníze jsou pak součástí nabídky peněz a proces nazýváme multiplikovaná expanze bankovních peněz. Tento proces můžeme také nazvat procesem vzniku bankovních peněz.
Předpokladem fungování multiplikačního procesu jsou neexistující přebytečné rezervy (jelikož banky mohou udržovat vyšší povinné rezervy, než je zákonem o těchto povinných minimálních rezervách požadováno) a také nutnost nabývání peněz podoby bankovních depozit (jelikož část peněz může uniknout do oběhu mimo soustavu bank).
Důležité je zde také zmínit pojem multiplikátor nabídky peněz. Ten vyjadřuje vztah mezi přírůstkem depozit a přírůstkem rezerv.
Vytvořená depozita v bankách a peníze v hotovosti tvoří tzv. peněžní základnu. Jedná se o vysoce aktivní peníze, kde jejich vývoj má vliv i na vývoj nabídky peněz.
